BEDŘICH ZÁKOSTELECKÝ

zakladatel dílny

Narodil se 23. března 1942 v Českých Budějovicích.

Umělecký knihař, hudebník a pedagog.

V letech 1956–1959 studoval na Vojenské hudební škole v Roudnici nad Labem hru na klarinet a akordeon. Po studiu přidělen k plukovní vojenské hudbě v Českém Krumlově. Ve studiu hry na klarinet pokračoval na Státní konzervatoři v Plzni, kterou absolvoval v roce 1969. Od poloviny 60. let byl učitelem Lidové školy umění. Nejprve ve Volyni, v roce 1972 přešel do Strakonic. V letech 1982–1984 učil na LŠU v Trhových Svinech a Nových Hradech a v letech 1984–1991 na plzeňské konzervatoři.

V 70. letech se seznámil s dílem uměleckého knihaře Ladislava Hodného, působícího v Týně nad Vltavou. Řemeslu se dále věnoval u Jiřího Faltuse v Žamberku, Jindřicha Svobody v Brně nebo Jána Vrtílka v Žilině.

Od roku 1993 pracoval na Katedře výtvarné kultury Západočeské univerzity v Plzni jako vedoucí ateliéru knižní vazby.

V roce 2001 otevřel v Přešticích soukromý Ateliér knižní vazby.

Je autorem Školy hry na klarinet a držitelem tří patentů v oboru učební pomůcky.

Jeho práce jsou vybírány jako dary pro významné osobnosti, např. Václava Havla nebo papeže Benedikta XVI.

Je členem plzeňské Unie výtvarných umělců a Spolku Jakuba Jana Ryby.

Ocenění:

V 80. letech 20. století získal na Trienále umělecké knižní vazby několikrát čestná uznání.

V 80. letech 20. století Cena města Kroměříže.

1998 Mistr knihařského řemesla v oboru umělecká knižní vazba.

2023 Cena za celoživotní přínos Plzeňskému kraji

PŘÍBĚH KNIHODĚLNY

očima Bedřichova syna Jana Zákosteleckého

Jmenuji se Jan Zákostelecký (*1967) a jsem architekt. V době studií na fakultě architektury jsem měl možnost se blíže seznámit s knihařským řemeslem a moc nechybělo a knihařem jsem se souběžně se studiem na vysoké škole i vyučil.

Tohle všechno bylo možné, protože můj otec Bedřich (*1942) se stal z profesora hudby uměleckým knihařem.

Předmětem tohoto vyprávění není zkoumání, jak se takový přerod stane, nicméně upozorňuji, že je to stejně napínavé a tajemné, jako přeměna housenky přes kuklu v motýla.

Jsme tedy v roce začátku přerodu, v roce 1977, kdy je mému otci 35 let a náhodně navštěvuje výstavu uměleckých vazeb Ladislava Hodného v Českých Budějovicích. Láska na první pohled! Od téhle chvíle věnuje Bedřich – stále učitel hudby (LŠU Strakonice, státní konzervatoř Plzeň) – veškerý volný čas základům knihařského řemesla, přivydělává si na nákupy potřebného vybavení hraním s tanečním orchestrem, a i prázdninový čas tráví návštěvami starých mistrů knihařů po celém Československu.

Tenhle proces se děje nepřetržitě až do roku 1991, kdy Bedřich hudební školství opouští a buduje knihařský ateliér na Západočeské univerzitě, kde učí základy knihvazačství do roku 2001. K definitivnímu opuštění školství a věnování se plně umělecké knihařině v ateliéru v Přešticích dochází v roce 2004.

V jeho dílně je seskupeno množství všech potřebných strojů (například firmy Stehlík), nástrojů, pomůcek, materiálů a různých nezbytných udělátek. Za 45 let dal otec dohromady zcela unikátní a ucelenou dílnu uměleckého knihaře.

Kdo neviděl, neuvěří! Celé vybavení bylo nakupováno na inzeráty a z dědictví z nejrůznějších koutů republiky. Uskupeno a používáno je přesně tak, jak to otce naučili dnes již nežijící mistři mistrů, které navštěvoval a se kterými se sblížil a přátelil: Hodný, Svoboda, Faltus, Vrtílek... Byli to pánové, kteří byli ještě uměleckými knihaři na začátku 20. století vyučeni a znali veškeré postupy a taje tohoto krásného řemesla.

Dnes se píše rok 2024 a tátovi bylo 80 let. Je stále aktivní a radostně knihaří. Již dávno se totiž stalo to, co vtipně glosuje můj mladší bratr Marek – scénograf a režisér: "Táta z nás chtěl mít tak dlouho muzikanty, až jsme z něj udělali výtvarníka!" a já jako starší syn jsem pochopil, že otce více než materiální i posmrtný život zajímá, jak bude žít jeho dílna. Shodli jsme se, že musí žít a zůstat pohromadě i zcela funkční. Její využití se nabízelo v řadě oblastí za předpokladu, že najdeme partnera, který poskytne prostory, kde bude dílna instalována – a toho jsme našli ve Šmidingerově knihovně ve Strakonicích, jejíž služby i provoz může knihařská dílna velmi vhodně doplňovat.

Ing. arch. Jan Zákostelecký

Foto na této stránce nahoře: Bedřich Zákostelecký, 2023 (foto © Petr Kalaš), foto na stránce dole: Bedřich ve své dílně v Přešticích, 2022 (foto © Jan Zákostelecký)